Kariérní lampasák nečekal, že trumpizace dorazí na Pražský hrad

Leden 27, 2026

Ministr zahraničí poslal Petru Pavlovi textovku v Trumpově vyjednávacím stylu! Buď jmenuješ Turka ministrem, nebo nepojedeš na summit NATO! Žádné vydírání, pouze trumpizace české politiky! Rozvědčík nabízel v Kyjevě české stíhačky neoprávněně, protože Trump nepovolí dodávku stíhaček L-159 ALCA na Ukrajinu, protože je v nich americká avionika a ohrozilo by to jeho plány na mír!
Hradní rozvědčík a prezident Petr Pavel zažil v úterý ráno šok, když mu jeho poradce Petr Kolář přeposlal sérii textovek od ministra zahraničí Petra Macinky, ve kterých ministr prezidentovi sděluje, že pokud nejmenuje Filipa Turka ministrem životního prostředí, tak Pavel nepojede v červenci tohoto roku na summit NATO a místo něho pojede premiér Andrej Babiš. S postupem prý souhlasí premiér Babiš i Okamurova SPD.
Klasická nabídka ve stylu Donalda Trumpa, kterou ale rozvědčík naprosto nepobral a svolal hysterickou tiskovku, kterou máte ve videu níže. Na ní bylo vidět, že je Pavel naprosto rozhozený a vynervovaný, protože je to poprvé, kdy ochutnal medicínu tzv. trumpizační politiky založené na businessu, nabídkách a odvetách.

Český prezident obvinil ministra zahraničí z vydírání!

Tento styl vyjednávání je klasickým stylem Donalda Trumpa, kterého sice Petr Pavel považuje za “odpudivou bytost” podle svých vlastních slov z dřívější doby, ale co je to platné, když Trump je znovu americkým prezidentem a předvádí světu bezohlednou a tvrdou politiku založenou na businessu ve stylu nabídky a pohrůžky v jednom. A přesně tuto pozici zaujal i Petr Macinka k prezidentovi.
Ihned po tiskovce odjel Petr Pavel na soukromou cestu [1], údajně odletěl do španělské Malagy [2], ale spíš to vypadá jako účelové odcestování, aby nemusel čelit dotazům novinářů na rozpoutanou válku s ministrem zahraničí. Doporučuji se podívat na prezidentovo video výše.

Macinka vybalil na rozvědčíka trump-style nabídku pro uzavření “dealu“, ale Pávek to nerozdýchal
Pavel byl opravdu rozhozený a místy se mu třásl hlas, bylo slyšet, že má úzkostí stažené hrdlo a mělký dech během projevu. Známka obrovského stresu. Macinka odvedl dobrou práci, protože pouze toto platí na rozvědčíka. Když nejmenuje Turka, tak ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky má pravomoc úplně Pavla odstřihnout od mezinárodních cest, protože ty plánuje a zastoupení na akcích schvaluje právě ministerstvo.

Ministr zahraničí oznámil, že v odvetě zablokuje Petru Pavlovi cestu na summit NATO!

Petr Pavel by se tak už nemusel podívat nejen na summit NATO, ale ani na další akce během roku, prostě by byl úplně izolován. Pavel odmítá Filipa Turka jmenovat kvůli osobní intervenci šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen. Jak jsme byli informování do naší redakce našim zdrojem z Bruselu koncem minulého roku, Evropská komise se obává Turka kvůli prý jeho extrémistickým postojům proti Agendě 2030, Green Dealu a především k elektromobilitě.

Textovka ve stylu Donalda Trumpa

V mnoha ohledech by prý Filip Turek svojí radikalitou připomínal maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó, což je pro Evropskou komisi nepředstavitelné. Komise tedy podle našeho bruselského zdroje intervenovala v Praze a Petr Pavel pouze plní přání Bruselu a Turka blokuje nejen pro pozici ministra zahraničí, ale i pro pozici ministra životního prostředí, neboť i to je ministerstvo úzce spojené s Agendou 2030, s Green Dealem, emisními povolenkami pro domácnosti atd.



Textovka zaslaná Petru Pavlovi na telefon jeho poradce Petra Koláře

Petr Macinka:
Dobrý večer. To se nám to dneska nějak nevydařilo Rozhodně nebyl záměr na Hrad nepřijít…
Na druhou stranu já teď stojím před nevratným rozhodnutím, jak dál s panem prezidentem. Myslím, že by to měl vědět. Může získat klid, když já budu mít Turka na MZP. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace. Podporu premiéra v této věci mám, o postoji SPD ani nemluvě.
Chápu, že se pan prezident nenechá vydírat, ale politika je o kompromisech, chce-li mít na něco vliv. Buď bude možné vše, anebo nebude možné nic. Stačí jeden podpis…
Ve středu jedu do Bruselu, kde budu mít zásadní schůzky. Do té doby bych potřeboval vědět, na čem jsem, protože budu mluvit jak s nejvýznamnějšími zahraničními partnery, tak i s největšími zahraničními médii. Co jim budu oznamovat, má nyní pan prezident poslední možnost významně ovlivnit. Pokud neudělá nic, anebo alespoň nepřistoupí na nějaké jednání ve věci Turek na MZP, důsledky ho velice překvapí (a nejen jeho).
Rozumím tomu, jak moc ho to irituje a štve. Mě ale taky. Beru to už osobně…
P. S.: ad I-159 pro Ukrajince – jediný důvod, proč je nedostanou, je, že o tom Petr Pavel neuváženě mluvil do médií. Já bych o tom Tomia možná přesvědčil (tak jako jsem s ním mluvil o muniční iniciativě). Jenže teď už to není možné. I tuto pravdu se může leckdo (ve středu) dozvědět.Moc držím panu prezidentovi palce, aby se rozhodl správně.
Mějte se fajn. P. M.
(21:07)
Odpověď Petra Koláře, hradního poradce:
Dobrý večer. Váš vzkaz vyřídím. Dost by mě ale překvapilo, kdyby pan prezident změnil názor. Jak ho znám, má pro boj ve složitém terénu poměrně vyvinutý cit. Tak uvidíme.

(0:00)
Petr Macinka:
Děkuji. S tím citem si nejsem jist. Prezident dělá emocionální chyby… Nejsem si jist, zda dostatečně chápe, že už není vojákem, ale že se stal politikem. No uvidíme. Šanci stále má. Pak už bojovat nebude mít s kým ani čím.
Jsem plně odhodlán, neustoupí-li, učinit maximalistické kroky až do posledního možného detailu.
Stále si myslím, že to není nutné, protože skutečný a nebezpečný nepřítel je venku a je velmi hloupé si ho vytvářet doma. Já s tím nezačal…
Na druhou stranu politiky – jste velký tak, jak je velký váš protivník. Takže já jsem připraven bojovat s Petrem Pavlem za Turka tak brutálně, že z toho bude velké a dlouho trvající téma. Bez skrupulí.
Ale znovu opakuji, nemusí to být. Čas na uklidnění situace vyprší ve středu. Já si rozhodně nenechám ujít příležitost, kterou mám před sebou.
Berte to, prosím, ode mě jako vůli se dohodnout. Kdybych ji neměl, toto bych vám ani neavizoval a rovnou bych učinil, co se mi učinit naskýtá…
(0:32)
Odpověď:
Pane ministře, nebudu už raději reagovat. Konejte, jak uznáte za vhodné. Dobrou noc.

(0:38)
Petr Macinka:
Dobrou noc i vám.
(0:41)


Jenže Pavel je podle našeho zdroje v této otázce jen emisar, pouze plní přání Evropské komise na blokování Turka. A jak se zdá, Pavel si myslel, že za blokování lídra Motoristů mu nic nehrozí. Teď ale vidí, že hrozí, že mu byla vyhlášena válka, a ta tiskovka odhalila, že to nečekal, že je z toho nervově rozhozený, úplně otřesený, a proto okamžitě po tiskovce opustil republiku, prý kvůli soukromé cestě, která ale dopředu nebyla nikde ohlášena.

Kariérní lampasák nečekal, že trumpizace politiky dorazí k němu na Hrad tak rychle po jmenování Babišovy vlády
Petr Pavel zapomněl, že svět se změnil, že znovu bude muset oprášit ruštinu, že Američané jsou na odchodu z Evropy, ale ještě než odejdou, tak rozbijí NATO, rozbijí partnerské vztahy a svazky, rozvrátí dekády budované pozice a opustí své spojence a vazaly, a prostě i jiné odpudivé bytosti.
Pokud jste četli včerejší článek [3], tak víte, že v Číně byl zmařen pokus o státní převrat. Je to důkaz, že Američané jsou zoufalí a znovu se potvrzuje, že chcípající kobyla kope okolo sebe a je vůbec v takové situaci nejnebezpečnější. USA vědí, že Čína přebírá kormidlo a velitelský můstek světové globalizace na pokyn globálního prediktora.

Donald Trump zavedl do světové politiky tvrdý business – něco za něco, anebo bude zle! To je trumpizace politiky

Ale americký národní prediktor se té předávce snaží za každou cenu a všemi prostředky zabránit. Proto ta americká agrese proti Venezuele, proto ta agrese proti Íránu, a proto ta agrese proti Číně. A proces trumpizace tak dorazil i do ČR. Trumpizace je charakteristická svým brutálním přístupem k politice, kdy vyjednávání se spíš podobá vydírání a tvrdému obchodu.
Dříve se to tak dělalo také, ale pouze tajně a v zákulisí. Trumpizace tento styl učinila veřejným. Vyjednávání na hraně vyhrožování se stává standardem politiky. Udělej tohle, a když to uděláš, dostaneš tohle. Když to neuděláš, stane se ti tohle. To je trumpizace politiky.

Jestli si Trump vzpomene, co o něm Pávek před časem řekl, bude to pro Hrad jedno velký špatný
A jak se zdá, Pávek na to absolutně není připraven a sesypaly se mu nervy. Proto narychlo odjel z Prahy, protože ví, že za Motoristy stojí Trump, který byl informován o tom, jak o něm Pavel ošklivě mluvil v minulosti, a Trump je velice mstivý.
Rozvědčík si spočítal, že Macinka nebo Turek mohou začít volat do USA Trumpovi, a že ten by mohl zahájit Petra Pavla. Ten už totiž má u Trumpa další škraloup. Pavel totiž během nedávné návštěvy Kyjeva slíbil Ňuchačenkovi české stíhačky ALCA L-159, že by je Ukrajinci mohli použít na sestřelování ruských dronů a tím mařit Trumpův mírový plán na Ukrajině a dohodu s Rusy.

Petr Pavel si zavařil, když o Trumpovi prohlásil, že je odpudivá bytost a ruku si s ním už nepodá!

Nabídka byla učiněna bez vědomí Babišovy vlády, a byl z toho obrovský skandál, že Pavel k takové nabídce nemá oprávnění, a že neměl nic nabízet. Nejenom to. Stíhačky L-159 bez souhlasu Donalda Trumpa a Pentagonu nemohou být Ukrajině poskytnuty, protože obsahují americkou avioniku a techniku. A pokud jde o zaslání stíhaček s americkými technologiemi na Ukrajinu, to by dokonce mohlo narušit Trumpův mírový proces a dohody s Ruskem. Kromě toho, souhlas by musely vydat i Velká Británie a rovněž Itálie.

Petr Pavel, L-159 ALCA a zapomenutý americký souhlas
Když prezident Petr Pavel při své návštěvě Ukrajiny hovořil o možnosti dodat ukrajinskému letectvu české lehké bitevníky L-159 ALCA, zaznělo to tak, jako by šlo výhradně o české politické rozhodnutí. Ve skutečnosti ale Česká republika nemá plnou suverenitu nad exportem těchto letounů. L-159 totiž není čistě český stroj – je to komplexní hybrid, v němž klíčovou roli hrají americké technologie, avionika i motor. A právě kvůli nim je nutný souhlas vlády Spojených států.

Aero L-159 ALCA
Drak letounu je sice produktem Aero Vodochody, ale to nejdůležitější, co z L-159 dělá moderní bojový stroj – motor, avionika, radiostanice, datová sběrnice a část senzorů – pochází ze Spojených států, případně bylo pod americkým technologickým dohledem integrováno. Bez těchto komponent by ALCA byla jen prázdnou skořápkou.
Právě tento hluboký americký podíl znamená, že Česká republika nemůže rozhodovat o konečném uživateli letounu sama. Jakýkoli transfer do třetí země, a tedy i na Ukrajinu, naráží na americké exportní předpisy, a konkrétně na režim ITAR (International Traffic in Arms Regulations), který je v podobných případech neúprosný.

Americké a další podíly na L-159 ALCA v kostce

Klíčové systémy L-159 ALCA a jejich původ

Systém

Výrobce

Země původu


Integrovaná avionika

Rockwell Collins (Boeing)

USA

Digitální MFD 4×4″

Honeywell

USA

Digitální MFD 5×7″ (modernizace)

IEE Inc.

USA

Radiostanice ARC-182

Rockwell Collins

USA

Datová sběrnice MIL-STD-1553B

US DoD standard

USA

Motor F124-GA-100

Honeywell / ITEC

USA

Zaměřovací pod Litening

Northrop Grumman / Rafael

USA / Izrael

Radar Grifo-L

Leonardo (FIAR)

Itálie

RWR Sky Guardian 200

BAE Systems

Velká Británie

Z tabulky je vidět, že americké prvky dominují nejen v oblasti avioniky, ale i v samotném pohonu. Motor F124-GA-100 je plně americká záležitost a bez něj by ALCA prostě nelétala. Integrovaná avionika, radiostanice a architektura MIL-STD-1553B zase určují, jakými zbraněmi lze letoun vyzbrojit, jak komunikuje a jak pracuje jeho zbraňový systém. Americký otisk je v L-159 doslova všude.

ITAR: americké předpisy, které nelze obejít
Spojené státy uplatňují na vývoz vojenských technologií režim ITAR. Tyto předpisy se nevztahují pouze na hotové americké zbraně, ale i na systémy a komponenty zabudované do cizích platforem. Jakmile je v produktu určitý typ americké technologie, vyžaduje jeho export do třetí země souhlas Washingtonu.
L-159 je přesně tento případ. Česká republika sice formálně vlastní letouny a může o nich politicky rozhodovat, ale bez amerického exportního souhlasu se od stolu v Praze žádný stroj legálně na Ukrajinu nepřesune. Taková je realita zbrojně-právního podhoubí, v němž se česká diplomacie pohybuje.

Když prezident Petr Pavel na Ukrajině mluvil o možnosti, že by Česko mohlo dodat L-159 ukrajinskému letectvu, působilo to, jako by šlo o otázku politické vůle v Praze a logistické schopnosti armády. Nezaznělo však zásadní „ale“, že k takovému kroku je potřeba souhlas Spojených států, protože letoun je prošpikován americkou technologií.
Výsledkem je informační šum na několika úrovních. Ukrajinská strana může nabýt dojmu, že Česko má v ruce něco, co reálně ještě ani nezačalo být vyjednáváno s Washingtonem. Česká veřejnost zase dostává polovičatý obraz: slyší o tom, co „bychom mohli“ dodat, ale ne, že hlavní slovo nakonec nemá Hrad ani Strakova akademie, nýbrž Bílý dům, Pentagon a americké ministerstvo zahraničí.

Historická zkušenost: Irák, Jordánsko a další
Česká strana se s tímto problémem už v minulosti setkala. Při jednáních o prodeji L-159 do Iráku či Jordánska musela vláda ČR pokaždé čekat na americké schválení, právě kvůli motoru, avionice a dalším americkým komponentům. Bez souhlasu USA se jednání nemohla posunout k závěru, a to i přesto, že šlo o státy, které samy Spojené státy v dané době považovaly za partnery.

Petr Pavel s Ňuchačenkem na Pražském hradě
Ukrajina je navíc zcela specifický případ – probíhající válka, ruské protesty, citlivost každého kroku v NATO i v EU. O to méně je pravděpodobné, že by Washington tak citlivý transfer nechal „proběhnout sám od sebe“ bez přísné kontroly a politického rozhodnutí na nejvyšší úrovni, a to zejména ve chvíli, kdy Trump usiluje o mír na Ukrajině a o dohodu s Rusy. Ti by samozřejmě vnímali dodávku českých stíhaček s americkými systémy jako nepřátelský akt k podpoře pokračování války s americkou pomocí.

Nejdřív Washington, Londýn, Řím a pak teprve Kyjev
Jak by tedy musel reálný proces vypadat? Nejprve by česká vláda musela oficiálně požádat americkou stranu o souhlas s reexportem L-159 na Ukrajinu. Následovalo by posuzování na úrovni Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí v rámci ITAR. Teprve pokud by USA daly zelenou, mohla by česká vláda konkrétně vyjednávat s Kyjevem o počtu letounů, termínech, konfiguraci a případných úpravách. A stejně tak by musela vláda postupovat i v případě Londýna a Říma.

Bez tohoto postupu jsou veřejné přísliby dodávek L-159 pouze politickým gestem bez právního a technického krytí. A právě tady vzniká problém: pokud prezident takovou „drobnou“ podmínku nezmíní, vytváří u partnerů i doma nereálná očekávání, která pak musí diplomaté a úředníci bolestně korigovat. Prezident je za hrdinu, protože slibem nezarmoutíš a potěšíš, ale realizace je samozřejmě úplně jiná věc.

Pavel překračuje své pravomoci nejen nejmenováním ministrů, ale i neoprávněnými nabídkami zbraní v cizině
Příběh L-159 a jejich případného předání Ukrajině je ukázkovým příkladem toho, co se stane, když politické výroky předběhnou právní a technickou realitu. Prezident Petr Pavel na Ukrajině de facto slíbil něco, co Česká republika bez Spojených států, Velké Británie a Itálie splnit nemůže. Ne proto, že by snad chyběla vůle v Praze, ale proto, že ALCA je konstrukčně i právně napůl americká a z několika malých částí i britská a italská.

Petr Pavel jako předseda vojenského výboru NATO
V éře globálně provázaného zbrojního průmyslu už neexistují „čistě národní“ zbraně. Každý motor, radar nebo kus avioniky má svůj původ, svůj exportní režim a svého politického pána. A v případě L-159 je tím pánem Washington.
Na to by žádný český prezident ani vláda neměli zapomínat – a už vůbec ne ve chvíli, kdy před televizními kamerami slibují, co všechno mohou poslat na frontu. A měl by to vědět především Petr Pavel, který byl jednoho času dokonce předsedou vojenského výboru NATO. I z toho lze usuzovat, že šlo spíš o předčasně odstartovanou předvolební kampaň na jeho druhé volební období.

Jsme tu stále s vámi i v novém roce, a to jen díky vám!
V závěru článku si vás dovolím požádat o zvážení příspěvku před koncem měsíce pro náš server. Ano, je po Vánocích a po novoročních svátcích, což je vždy náročné období na výdaje. Nežádáme ale o moc, stačí přispět jen tím, co si můžete dovolit. Nemusí to být moc. Proto, pokud si to můžete dovolit, zvažte prosím příspěvek v jakékoliv výší na provoz našeho projektu na darovací stránce zde.
Přinášíme analýzy a titulkovaná videa, v pátek přinášíme rozbory a “přesahy” na SVCS, a to všechno zdarma a bez jakýchkoliv placených článků nebo placených archivů. Jenže, fyzický provoz našeho projektu už zdarma není. Ten vyžaduje vaši přímou podporu našemu projektu, abychom mohli v našem provozu a v naší práci pokračovat. Proto velké díky vám všem, kteří nám přispějete. A velké díky samozřejmě všem těm, kteří nám tento měsíc již přispěli. Moc vám děkujeme!
-VK-
Šéfredaktor AE News aeronet.news/…to-zadne-vydirani-pouze- …
1,3 tis.