Stylita

Jáchym a Anna
(rodiče Panny Marie a ochránci karmelitánského řádu • svatí • památka 26. července)
Texty propria
Jména rodičů Panny Marie, Jáchyma a Anny, jsou známa z apokryfního spisu z 2. století, tzv. »protoevangelia podle Jakuba« (1). Na východě je kult sv. Anny doložen již v 6. století, na západě v 10. století; kult sv. Jáchyma teprve ve 14. století. Roku 1481 přijal papež Sixtus IV. Annu do římského kalendáře. V byzantském ritu nám datum 25. července připomíná zasvěcení basiliky sv. Anny v Konstantinopoli. Původně se oba svátky slavily odděleně, společnou liturgickou památku stanovil až druhý vatikánský koncil.
Jméno maminky Panny Marie nás odkazuje k Anně (Chaně), matce Samuelově, která též zasvětila své dítě Bohu; dále k matce Tobijášově; a nakonec k prorokyni Anně, která vítá v Chrámě malého Ježíše.
Podle tradice se Anna narodila v Betlémě a vzala si Jáchyma z Nazareta; oba pocházeli z Davidova rodu. Spolu s manželem vychovávala svou dceru Marii k vzornému ctnostnému životu. Rodiče ji ještě jako dítě přivedli do chrámu a svěřili tamější péči a výchově (2). „Přijal ji kněz, políbil ji a požehnal jí: »Pán vyzdvihl tvé jméno po všechna pokolení. V tobě Pán na konci věků ukáže synům Izraele své vysvobození.« A postavil ji na třetí stupeň oltáře a Pán Bůh na ni seslal svou milost a její nohy se roztančily a celý dům Izraele v ní našel zalíbení. A rodiče odešli plni údivu, vzdávali Pánu Bohu chválu, že se jejich dcera neobrátila zpět. Maria rostla v chrámu jako holubice a přijímala potravu z rukou anděla.“ (Protoevangelium Jakubovo, 7,2b–8,1). Anna údajně zemřela v pokročilém věku.
Táž tradice říká o Jáchymovi, že byl pastýřem a vlastnil velká stáda; že však až do pozdního věku nezplodil potomka. „V Dějinách dvanácti izraelských kmenů byl Joachim, velmi bohatý člověk – odevzdával Pánu dvojnásobné dary a říkal: »To, co mám navíc, připadne všemu lidu, a co slouží k mému očištění, připadne Pánu, aby se nade mnou slitoval«. Přišel veliký den Páně a synové Izraele přinášeli své dary. Proti němu se však postavil Rúben: »Nemáš právo jako první odevzdat své dary,« řekl, »protože z tebe nevzešlo Izraeli semeno«.“ (Protoevangelium Jakubovo, 1,1–2). Maje na paměti Abraháma, který obdržel syna v pozdním stáří, rozhodl se Jáchym odejít do pouště a postit se zde po čtyřicet dní. Zjevil se mu anděl a sdělil mu budoucí narození dcery. Jáchym se vrátil z pouště ke své manželce a na cestě se s ní setkal u „Zlaté brány“ v Jeruzalémě.
Svatá Anna bývá zpravidla zpodobňována v dlouhém přepásaném šatu, s hlavou zahalenou závojem. Někdy drží v ruce knihu nebo lilii. Nejčastěji je ale vyobrazována spolu s Pannou Marií (svatá Anna „samodruhá“) nebo s Pannou Marií a Ježíškem (svatá Anna „samotřetí“).
Památka sv. Jáchyma a Anny se na Karmelu připomíná – stejně jako v celé církvi – 26. července.
(1) První bezpečná citace z tohoto protoevangelia se nachází u Eustathia z Antiochie (pol. 4. stol.), nejstarší části textu pocházejí z 2. století, poslední redakce zřejmě probíhala v 5. století. Text Jakubova protoevangelia v latinském překladu vydal roku 1552 francouzský jezuita Guillaume Postel.
(2) Na základě této tradice se vyvinul i liturgický svátek Obětování Panny Marie, v současné době slavený 21. listopadu jako památka Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě.
(Podle St. Joachim and St. Anne... zpracoval: Norbert Žuška, OCarm.)
Řád karmelitánů - Jáchym a Anna

4563
Augustin Varning

Tá ikona je sice pekná a škoda, že v članku som sa nedozvedel ako sa stalo, že rehola Karmelitanov maju za patronov sv.Joachima a Annu, ale najviac ma zaujlo tzv. protoevanjelium Jakuba, lebo odvolanie sa na síce starodavne tradicie sa môže zdáť dôveryhodne, ale ked sa odvolavaju na neznáme osoby, ktoré podotýkam nie su kanonizovanými osobami Cirkvi, tak už to je znamenie, že tu niečo nemusí byť v poriadku.
Nie len kvôli tomu, že Evanjelium podla Jakuba nie je kanonickým biblickým spisom, ale aj preto, že nikto z kanonizovaných kresťanov alebo aspon z významných kresťanov sa neodvoláva na Jakubove evanjelium. Skôr mi pripada dôveryhodnejšie Evanjelium aké bolo zjavené Marii Valtorte, ale pripušťam diskusiu na tuto temu, lebo ma zaujimaju protiargumenty a hlavne kde je Pravda

Stylita

Není to úplně tak. Především na východě má toto protoevangelium své místo a úctu na rozdíl od jiných apokryfů.
Je to legenda a tak je ji třeba brát.

Stylita

Jakubovo protoevangelium

Augustin Varning

@U.S.C.A.E. hladam v tvojom komentary nejaký dôkaz, ktorý by aj katolika presvedčil, že jakubovo evanjelium nie je bludne, ale nenachadzam nič ... len názor, že ho považuješ za pravdivé. To môže povedať hocikto a naopak aj hocikto môže vyjadriť svoj nazor, že je bludne, avšak nie len katolik ale aj pravoslavny potrebuje vedieť ako sa k tomuto evanjeliu vyjadrili dôveryhodne osoby z ich cirkvi a preto sa pýtam na svätcov, či už katolickych alebo pravoslavnych ako sa k tomuto dielu vyjadrili
Prave naopak odkaz na Guillaume Postel – Wikipedie je dosť kontroverzný, nakolko sa zaoberal kabalo
u, a že preložil Koran do latiny, tak to ešte neznamena že Koran uznával i ked aj to je možné, ale najviac ma zaujal jeho konflikt so sv.Ignacom z Loyoly, či papežom a napokon aj s inkviziciou. Len pripomínam že sv.Ignac odhalil falošné zjavenia sr.Marie Magdaleny z kríža, tak si myslim, že zrejme odhalil aj falošné umysly Postela sr. Magdaléna z kríža :: klerici ale skumajme dalej
Pride mi to ako s autorom zoznamu papežov, ktorý sa odvolaval na zjavenie sv.Malachiaša, ale Malachiaš by nedal do zoznamu protipapežov a teraz tu máme kontroverzneho autora ktorý svoje dielo pripisuje sv.Jakubovi?!
..tak to nie je len hocičo.