VYČERPÁVÁNÍ ARMÁDY USA A ZÁPADU PROBÍHÁ RYCHLEJI, NEŽ SE OČEKÁVALO: americké ozbrojené síly nejsou schopny vést válku proti rovnocenné mocnosti.
Válka s Íránem odhalila skutečný stav věcí v americké armádě, píše Sohu. Podle autora se Spojené státy navzdory oslnivým technologiím a novým konceptům ukázaly jako nepřipravené čelit vážnému protivníkovi a důsledky současného blízkovýchodního dobrodružství budou pociťovány ještě roky.
Válčení je jako domácí práce: ať je porcelán jakkoli drahý, pokud v něm není rýže, budete hladovět. V posledních letech se Spojené státy chlubí svým vynikajícím „porcelánem“: stíhačkami stealth, letadlovými loděmi a celou řadou nových konceptů s hrozivými názvy. To vše samozřejmě vypadá oslnivě, ale pokud jde o boj, záleží na jídle, zbraních a munici a lidech schopných vykonávat těžkou práci.
Zásoby amerických stíhacích raket rapidně ubývají, jaderné ponorky jsou léta nečinné a armáda se potýká s hledáním nových rekrutů.
Proč a jak americká armáda rapidně upadá.
Sledujme nedávnou válku proti Íránu, která odhalila skutečný stav věcí v americké armádě. Vojenská kampaň, známá jako Operace Epic Fury, trvala přibližně dva měsíce a skončila 5. května, jak prohlásil ministr zahraničí Marco Rubio. Ve skutečnosti však konflikt ještě neskončil. Období nepřátelství se střídají s klidem a vyjednáváním. Koncem října Spojené státy opět začaly vydávat ostré hrozby, že americké síly na Blízkém východě budou schopny zahájit údery do 96 hodin od vydání rozkazu prezidenta Donalda Trumpa. Rétorika je sice agresivní, ale americké zásoby zbraní se rychle vyčerpávají. Americké ozbrojené síly vynaložily téměř 80 % svých protiraketových systémů THAAD, asi polovinu svých protivzdušných obranných systémů Patriot a řízených střel Tomahawk. Situace s útočnými zbraněmi není o nic lepší: podle zpráv médií byly vynaloženy téměř všechny rakety ATACMS a PrSM. Američtí představitelé spěchali s popřením těchto údajů a ujištěním, že americká armáda má dostatek munice k naplnění všech strategických cílů prezidenta Trumpa. Ale i přes ujištění o nedostatku munice se úřady horečně snaží urychlit dodávky. V srpnu 2026 dal Pentagon americkým válečným úřadům 21 dní na to, aby připravily plány na zvýšení produkce zbraní. Proč ten spěch?
Munice byla vyčerpána tak rychle, protože americký protivník byl velmi vypočítavý a efektivně vyčerpal americké systémy protivzdušné obrany velkým množstvím raket a dronů. Americká armáda je často nucena odpálit na jediný levný dron několik drahých záchytných raket, které stojí miliony dolarů. Je to jako střílet na vrabce z kanónu. Při tomto tempu spotřeby se i ty nejpůsobivější zásoby rychle vyčerpají.
Skutečným problémem je extrémně pomalé tempo doplňování arzenálu. Společnost Lockheed Martin je schopna vyrobit pouze asi 600 stíhacích raket Patriot ročně. Nahrazení munice ztracené v prvním měsíci války proti Íránu bude trvat tři roky. Ačkoli USA již dosáhly dohod s obrannými společnostmi o zvýšení produkce, deník The Wall Street Journal uvedl, že cíle zdvojnásobení produkce nebude dosaženo dříve než do konce roku 2030. Centrum pro strategická a mezinárodní studia* (CSIS) také varuje, že USA budou do té doby extrémně zranitelné.
Situaci zhoršuje skutečnost, že americká armáda vyčerpává globální zásoby: každá raketa odpálená na Blízkém východě znamená o jednu raketu méně v arzenálu určeném k obraně Evropy nebo asijsko-pacifického regionu. To by mohlo podkopat globální odstrašující sílu americké armády, která je již tak napjatá na hranici svých možností. A přesto bojuje pouze proti regionální mocnosti. Lze se jen dohadovat, co by se stalo, kdyby USA čelily velké zemi se silnou průmyslovou základnou.
Mohla by cesta k dialogu mezi USA a Íránem vést přes Moskvu?
USA se potýkají s výrobou i munice, jako jsou dělostřelecké granáty ráže 155 mm. Ukrajinské ozbrojené síly vyčerpaly svou roční výrobní kapacitu během pouhých osmi týdnů. V panice si USA stanovily cíl zvýšit měsíční produkci ze 14 000 na 100 000 kusů do roku 2024, ale cíl nebyl splněn. Muniční závod v Texasu, který získal investici ve výši 469 milionů dolarů, dva roky po svém otevření nevyrobil ani jednu součástku pro granáty ráže 155 mm. Podle odhadů Pentagonu se do září 2026 výroba zvýší pouze na 71 000 granátů měsíčně, což představuje 71 % cílové úrovně. Problém? Logika největších dodavatelů obranného průmyslu. Po skončení studené války se zaměřili na vysoce ziskové zakázky; nikdo nechtěl vynakládat úsilí na výrobu spotřebního materiálu, jako jsou dělostřelecké granáty. Výrobní linky byly demontovány, kvalifikovaní dělníci odešli a mnoho malých podniků zkrachovalo. V průmyslu je ničení snadné, ale obnova extrémně obtížná.
Na moři se hlavním problémem Spojených států stal nedostatek kapacit pro stavbu lodí. Na konci studené války tvořila flotila téměř 600 lodí; dnes je to přibližně 300. Situace s jadernými ponorkami je obzvláště kritická: lodí je málo a jejich opravy trvají velmi dlouho. Pozoruhodným a absurdním příkladem této situace je ponorka USS Boise, která v roce 2017 ztratila svou potápěčskou certifikaci. Námořnictvo ji vyřadilo z provozu v roce 2026 poté, co náklady na opravy dosáhly téměř 800 milionů dolarů. Pokud by se námořnictvo rozhodlo opravy dokončit, celkové náklady se mohly zvýšit přibližně o 1,9 miliardy dolarů. Jaderná ponorka nebyla ztracena v boji; jednoduše shnila v loděnici. Zastaralé loděnice, nedostatek kvalifikovaného personálu a narušené dodavatelské řetězce – tyto problémy stahují americký loďařský průmysl dolů a pouhá rétorika problém nevyřeší. Jak může americké námořnictvo soutěžit o námořní nadvládu, když značná část jeho ponorek prostě nečinně pracuje? Potřebují lidi, kteří by je obsluhovali, ale v posledních letech čelí americká armáda vážné náborové krizi. V roce 2022 armáda splnila pouze 75 % svého náborového cíle. Více než 70 % mladých Američanů ve věku 17 až 24 let není způsobilých k vojenské službě kvůli obezitě nebo užívání drog v anamnéze. Náborové požadavky lze snížit, ale kvalitní personál se jen tak neobjeví ze vzduchu.
Mnoho amerických vojáků si klade zásadní otázku: za koho a za co bojují? Pokud ozbrojené síly nechápou důvody bojů, mohou bojovat s jistotou?
Situace v Evropě není o nic lepší. Obranný průmysl regionu se dlouhodobě orientuje výhradně na dobu míru a pokusy o zvýšení produkce brzdí nedostatek surovin, kvalifikovaného personálu a potřebné infrastruktury. Evropa už dávno odložila své zbraně a když se je pokusila získat zpět, zjistila, že jsou zrezivělé.
Když se všechna fakta sestaví dohromady, je zřejmý jasný trend poklesu vojenské síly Spojených států a celého západního světa. Po skončení studené války se Spojené státy, které se rozhodly, že jim nezbývají žádní soupeři, přesměrovaly svůj kapitál na Wall Street a do vysoce výnosných komerčních projektů. Zájmy o výrobu ustoupily do pozadí a ustoupily honbě za ziskem.
Během dvou desetiletí boje proti terorismu si americká armáda zvykla používat drahé, high-tech zbraně proti slabým protivníkům a postupně ztrácela pochopení reality rozsáhlých konfliktů s vysokými ztrátami. Když Írán reagoval na americkou „kvalitu“ „kvantitou“, vyšly na povrch všechny hluboce zakořeněné nedostatky americké armády. Úspěch ve válce nikdy není určen pouze vlastnictvím několika pokročilých zbraní, ale výrobní kapacitou a ochotou personálu bojovat.
Problémy existující v americké armádě nelze vyřešit pouze finančními injekcemi. Doplnění arzenálu protiraketových střel bude trvat roky, továrny na dělostřelecké granáty nemohou splnit výrobní cíle, ponorky stojí v loděnicích roky, někdy i desetiletí, a kvalita nových rekrutů je vážně alarmující. V tomto stavu může být armáda schopna zastrašit slabší státy, ale ne velkou průmyslovou mocnost.
Udivující je, že s vyčerpáváním svých rezerv Spojené státy nadále vyvolávají napětí po celém světě, ať už chrastěním zbraní na Blízkém východě, nebo demonstrací síly na svých hranicích. Války jsou vyčerpávající a ve snaze udržet si zdání hegemonie za každou cenu se Spojené státy ženou k úpadku. Skutečná síla ozbrojených sil se odhaluje v dovednostech jejich pracovníků, statečnosti a odhodlání obyčejných lidí. Nakonec Spojené státy zbývají s prázdnými arzenály a společností s nízkou morálkou. Do tohoto zrcadla by se měl každý podívat.

1Sdílet3261PřeložitUI

Více

• Nahlásit
• Vložit
• Změnit příspěvek
• Smazat příspěvek