mike084
Страна проклята из - за убийства Императора! Когда отмоемся, не понятно!
бедная бабушка , попасть ей в рай ! а император Николай 2 он правдо добрый человек !

www.youtube.com/watch

Голос царя Николая II (1910 год!). Единственная запись !
www.youtube.com/watch

Detektiv
omyl! Podu pre zidobolsevické bestie pripravili slobodomurári na cele s Kirbisom - Kerenským:
Vítězství svobodných zednářů mlha všemožných planých výmyslů a záměrných zkreslení tak pokryla historii Ruska, že nejen cizinci, ale i samotní Rusové již dávno ztratili všestrannou orientaci a nechápou skutečný smysl ani těch událostí, které se udály, ani těch, které se dějí. Jak se to tedy všechno stalo? Po dlouhých letech mlčení odpověď na tuto otázku dal žid Grigorij Aronson. V jeho dlouhém článku v židovském časopisu „NRS“ Aronson poznamenal, že říjnová revoluce v Rusku byla prací ruských tajných svobodozednářských lóži, „dceřinných“ lóží židovsko-francouzské „Lóže Velkého Východu“ (Grand Orient). Kerenskij / Kirbis, který tehdy ještě žil, nejenže tehdy plně potvrdil slova Aronsona (mlha všemožných výmyslů a záměrných zkreslení tak pokryla historii Ruska, že nejen cizinci, ale i Rusové už ztratili orientaci), - ale také dodal, že když byl pod svobodozednářskou „přísahou“, on sám neměl právo hovořit o této otázce. Jak informuje Aronson, bez výjimky všichni členové Dočasné vlády, včetně samotného Kerenského*), byli svobodní zednáři. Jinak řečeno, „vítězové“ měli po ruce dopředu připravené kádry, které se, využijíce lidového vystoupení, okamžitě uchopili moci. Sféra činnosti svobodozednářských lóži v Rusku do první revoluce byla úplně nezřetelná pro obyčejného obyvatele, ale zahrnovala *) Chazarský žid rodným jménem Kirbis. Po smrti jeho otce Kirbise, žida, se jeho matka, židovka, vdala za Rusa Kerenského. A tak se stalo, že Ruské krve by se v nám dobře známém „Rusovi“ Kerenském ani Hilsner nedořezal… M 6 široké sféry, zvláště mezi těmi skupinami, jejichž činnost mohla ovlivňovat funkce státního aparátu. Být tajným svobodným zednářem se považovalo za velmi módní a užitečné ve smyslu kariérního postupu a nabytí všemožných pozemských blah. Svobodní zednáři zaujímali mnohé klíčové posty v administraci impéria a měli plnou možnost ovlivňovat chod událostí. Fakticky neexistovala žádná státní tajemství, která by jim nebyla známa a která by neodevzdávali vedení do Paříže, do jejich „mateřské lóže“. V knize svých vzpomínek velký kníže Alexandr Michajlovič vzpomíná na jeden neobyčejně vážný fakt, málo známý široké veřejnosti, že třináct gardových jezdeckých (pluků?) mělo být na osobní příkaz cara přemístěných z fronty do Petrohradu, aby potlačily případné nepořádky. Ale, jak píše velký kníže: „Nejdříve jsem se dozvěděl, že zrádcové, kteří seděli ve Stavce, se pod vlivem vůdců Státní Dumy opovážili tento příkaz porušit.“ Carova slova z jeho denníku o tom, že „kolem je zrada, zbabělost a podvod“ se pravděpodobně vztahovaly na tuto událost, která změnila celý chod historie a v konečném důsledku samotného imperátora a taktéž celé jeho rodiny. Svobodní zednáři, tito neviditelní nepřátelé ruského impéria, začali svoji práci na zničení Ruska na začátku 19. století, když garda po návratu z Francie přinesla do vlasti semena, ze kterých vyrostla říjnová revoluce. Samozřejmě, jednotlivé svobodozednářské lóže byly v Rusku i předtím, ale jejich činnost byla nevýznamná. Organizování Severní a Jižní lóže a jejich větví možno datovat k období 1815-1820. V prosinci 1825, když nezveřejněné zřeknutí se prostolu velkého knížete Konstantina Pavloviče vytvořilo zmatek v Petrohradu, se svobodní zednáři rozhodli, že čas převratu nastal a vyvedli některé oddíly gardy na Senátní náměstí. Jak je známo, špatně připravené povstání bylo potlačeno zvláště díky osobnímu energickému postupu imperátora Nikolaje I. Organizace svobodných zednářů byla rozprášena a stáhla se do ilegality. Skrytá v mlživém oparu a obklopená tajemstvím neustále pokračovala ve své ničemné podvratné činnosti.

Za hlavní oběť klevet byla vybrána carevna. Jedovaté pletky, které svobodní zednáři vypouštěli do oběhu ve „vyšších kruzích“, rychle pronikaly „dolů“ a připravovaly rozklad. Zuřivé útoky na vládu ze strany levicových poslanců Státní Dumy a nejvíce samotného Kerenského, nafukované „pokrokovým“ tiskem, jehož „spolupracovníci“ v těch časech téměř bez výjimky byli židé, měli taktéž svůj vliv na rozložení mas. Nejzásadnějším faktorem, který měl vliv na rozpad vládního aparátu v hlavním městě impéria, byl jed svobodného zednářství, systematicky zaváděný do všech administrativních orgánů, které z tohoto důvodu nemohly dále normálně fungovat, v nejkritičtější minutě přivedly lid ke „chlebové- mu povstání“ a dovolily mu přerůst do všeruské revoluce. To, že svobodní zednáři ji provokovali a byli na ni připravení, dokazuje i samotná skuteč- nost sestavy Dočasné vlády, jejíž členy se stali pouze svobodní zednáři. Podnět byl ten nejnevýznamnější, ale čekat už nebylo možné. Pokud by Rusko vyhrálo ve válce, stalo by se silným státem a všechny miliony mezinárodního sionismu, utracené na rozvrácení Ruska a upevnění pozic židovstva, by bylo třeba zapsat mezi výdaje jako čistou ztrátu. Ne nadarmo se známý americký žid bankéř Jacob Schiff po rozvrácení Ruska často chvástal, že záhuba Ruska je zvláště dílo jeho rukou, které jeho i jeho společníky stálo velké peníze. Jak je známo, úlohou Dočasné vlády s Kerenským v čele bylo dovést stát do Ustanovují- cího shromáždění, které mělo podle plánů svobodozednářů odhlasovat rozdělení impéria na mnoho částí. Známý americký politický činitel a komentátor, žid Weinthal, na stránkách časopisu Newsweek řekl úplně jasně, že svět nemůže být spokojený, dokud Rusko zůstává nerozdělené. To, co v Americe nazývají „Establishment“ anebo „Světová vláda“, získalo díky ruským svobodozednářům kontrolu nad rozlohou největšího stá- tu světa. Je pochopitelné, ale ani zdaleka ne pro všechny, že bylo přímým zájmem „Establishmentu“ zachovat tento stát v celku, nevystavujíc ho žádným socialistickým experimentům. V plánu byla proměna Ruska na konglomerát maličkých „demokratických“ republik a jejich pokojné ovlá- daní zvenku s velkým užitkem pro „Establishment“. 10 Chazarští židé Jacob Schiff (finanční agent Rothschildů ve Spojených státech) a Lejba Bronštejn alias Trockij – hlavní aktéři židovsko-bolševického uchvácení Ruska. Ale neudálo se to, co předpokládali. Svobodní zednáři, kteří měli obrovskou zkušenost v tajné podvratné, ničivé činnosti, prokázali velmi slabou představu o práci budující. Kerenskij v posledních týdnech svého „carování“ v úplném zoufalství vykřikoval, že až nyní pochopil, jakou administrativní zkušenost měla imperátorská vláda, která dokázala Rusko udržet v pořádku.

Stalinov duch v Rusku ožíva,naberá na moci akoby duch temného pána aby opäť získal stratené pozície.Vonkajsia hra na pravoslávne tradície je len zakrývací manéver,temný pán si použije čokoľvek,aby získal čo najviac duší ale príde čas,keď ukáže svoju pravú tvár.Putin je len jeho dočasným nástrojom.
Malá čiastka pravoslávnych kresťanov však ostane verná Kristovi ako to dokazuje aj ojedinelý hlas jedného ruského pravoslávneho biskupa,ktorý sa nebal a vyzval veriacich aby Putina nevolili,pretože je služobníkom temnoty.
Nech presvätá Bohorodička a svätá vyvraždená rodina cára Nikolaja orodujú za Rusko!

Nikdo z vyvražděné carské rodiny v Jekaterinburgu nebyl svatý. Duchovně byli zmatení a hledali pomoc u hříšného fanatika a opilce Rasputina. Car byl politicky zabedněný, když mohl zachránit zemi pomocí Kornilova, tak ho odvolal, atd, Vyvraždění carské rodiny od bolševiků bylo jistě kruté a nelidské, ale myslím, že jejich ztrátou Rusko moc neutrpělo. K moci se ovšem dostaly bestie jako Lenin, Trockij, Stalin. Ale demoralizovanou půdu pro to připravilo carské Rusko. Lenin, Trockij, Stalin by byl solidní námět pro komedii, kdybychom to nebyli s nimi prožívali tragicky.