Dlaně.

Neskutečně silný a vpravdě filosofický film, který syrovým černobílým obrazem dokumentuje dojemné osudy několika rozličně zmrzačených žebráků z polorozbořené čtvrti Kišiněva a zakládá na nich rozjímání o životě - o zlém, všezničujícím systému a spásné víře (Bohu). Pravdivost utrpení těch ubožáků je sama o sobě dosti silným soustem, avšak rozšíření o filosofický rozměr v podobě monologu hlasu otce, vypravujícího právě ony smutné příběhy a svěřujícího životní moudra ještě nenarozenému synovi, dostává snímek do vyšší dimenze. Pro věřícího člověka, který se zároveň nesmířil se zmiňovaným "systémem", bude tento film druhou Biblí, předzvěstí Soudného dne a následného vykoupení.