Už chápeme, proč plakala 25.1.2015 ikona Krista v Korintu. Plakala, když ve volbách zvítězila politická strana Syriza, jejíž premiér sodomizoval pravoslavné Řecko 22.12.2015 návrhem a pak zlegalizováním …Více
Už chápeme, proč plakala 25.1.2015 ikona Krista v Korintu.
Plakala, když ve volbách zvítězila politická strana Syriza, jejíž premiér sodomizoval pravoslavné Řecko 22.12.2015 návrhem a pak zlegalizováním registrovaného partnerství homosexuálů. Pirejský metropolita proti sodomské vládě Řecka i po legalizaci homopartnerství 22.12.2015 Řečtí poslanci na žádost Rothschildů zlegalizovali homosexuální registrované partnerství
Přesto se naplní proroctví sv. Paisije Athoského (zesnul r.1994), že zlo od politiků v Řecku se bude nafukovat jako balón, až náhle praskne a řecký pravoslavný národ bude od nich vysvobozen.
Dle sv. Paisije vysvobození nastane za 3. světové války, která se Řecku vyhne, ač zpočátku to bude vypadat, že právě Řecko smetou z povrchu zemského Turci. Rusko dle tohoto sv. proroka naopak smete Turky, že se už nikdy nevzpamatují jako národ.
Sv. mučedník athoský Kosma Etolijský předpověděl, že Evropa (lstivě) půjčí Řecku mnoho peněz a bude je chtít zpáky, ale zpátky je nedostane.
Snad i článek exministra financí, který byl v létě 2015 vykopnut ze strany Syriza mnohé napoví:
7.1.2016 Yanis Varoufakis: Dvě řecké měny.
ATÉNY – Představme si vkladatele v americkém státě Arizona, který si každý týden smí vybrat jen malou hotovostní částku a je omezen v tom, kolik peněz může odeslat na bankovní účet v Kalifornii. Kdyby byla taková kapitálová regulace někdy zavedena, znamenala by konec dolaru jako jednotné měny, protože taková omezení jsou s měnovou unií zcela neslučitelná.
Řecko je dnes (a Kypr už dříve) případovou studií toho, jak kapitálová regulace štěpí měnu a pokřivuje pobídky k podnikání. Jde o zcela přímočarý proces. Jakmile depozita v eurech uvíznou v národní bankovní soustavě, měna se v zásadě rozpadne vedví: bankovní eura (BE) a papírová či volná eura (VE). Znenadání se objeví neoficiální směnný kurz mezi těmito dvěma měnami.
Zamysleme se nad řeckým vkladatelem, který chce směnit velkou sumu BE na VE (třeba na úhradu léčebných výloh v zahraničí či k umoření firemního dluhu vůči neřeckému subjektu). Jestliže takoví deponenti naleznou držitele VE ochotné koupit jejich BE, vzniká podstatný směnný kurz mezi BE a VE, odvislý od velikosti transakce, relativní netrpělivosti držitele VE a očekávané doby trvání regulace kapitálu.
Dne 18. srpna 2015, několik týdnů poté, co byly řecké banky odpojeny od šťávy (což si vynutilo kapitálovou regulaci), Evropská centrální banka a její řecká pobočka, řecká centrální banka, režim dvojí měny vlastně formalizovaly. Vládní výnos vyhlásil: „Převod částečné i úplné předčasné splátky dluhu u úvěrové instituce se zakazuje, kromě splátek v hotovosti či úhradou ze zahraničí.“
Orgány eurozóny tak řeckým bankám umožnily upřít svým klientům právo splatit půjčky či hypotéky v BE, čímž faktický směnný kurz mezi BE a VE upevnily. A jelikož je nadále dovoleno platit daňové povinnosti v BE, zatímco VE jsou předepsána jako zvláštní, tvrdší měna, která jediná dokáže splácet dluh u komerčních bank, evropské orgány připustily, že euro je dnes v Řecku dvojí.
Reálné dopady režimu dvou měn na řeckou ekonomiku a společnost si lze poskládat jen ze zhoubné interakce mezi regulací kapitálu a „reformami“ (v zásadě zvýšení daní, osekání penzí a další kontrakční opatření), jež zemi vnutily orgány eurozóny. Vezměme si následující lákavý příklad.
Řecké společnosti spadají zhruba do dvou kategorií. V jedné kategorii je velký počet malých firem, které dusí požadavek berního úřadu, aby předem, bezodkladně a ve 100% výši zaplatily firemní daň na příští rok (na základě odhadu daňového orgánu). Druhou skupinu tvoří kotované společnosti, jimž v důsledku poklesu obratu hrozí propad hodnoty akcií, už dnes snížené, a zhoršení postavení před bankami, dodavateli a potenciálními zákazníky (ti všichni se zdráhají podepsat se zaostávající společností dlouhodobou smlouvu).
Koexistence těchto dvou typů podniků v téže deprimované ekonomice vytváří nečekané příležitosti pro stínové podnikání, bez něhož by bezpočet podniků musel natrvalo zavřít brány. Jeden široce rozšířený postup zahrnuje dvě takové firmy; říkejme jim Mikro (malá rodinná firma, která má zaplatit značnou zálohu na daň) a Makro (veřejně obchodovaná společnost s ručením omezeným, která potřebuje doložit vyšší obrat, než ve skutečnosti má).
Makro souhlasí, že vydá faktury za (neexistující) zboží či služby poskytnuté Mikru, až do výše třeba 20 000 eur. Mikro souhlasí, že zaplatí 24 600 eur na bankovní účet Makra (cena plus 23% daň z přidané hodnoty), za dohody, že Makro proplatí Mikru zpět 20 000 eur. Mikro si tak za 4600 eur sníží zdanitelný příjem o 24 600 eur, zatímco Makro si účetně posílí obrat o 20 000 eur.
Jenže ouha, vzhledem ke kapitálové regulaci Makro nemůže Mikru peníze vrátit ve VE a zároveň nemůže poslat Mikru 20 000 eur na účet (to by úřady odhalily). Se záměrem uzavřít dohodu se proto Mikro a Makro obrátí na prodejce, který oplývá hotovostí. Jedná se obvykle o majitele benzinové pumpy, který má každý večer mnoho hotovosti a z bezpečnostních důvodů a proto, aby zaplatil za dodávky paliv, musí peníze denně ukládat do banky, čímž hodnotné VE mění v méně hodnotné BE. Vzájemně výhodná dohoda se uzavře, když Makro ze svých BE odešle 20 000 eur majiteli benzinové pumpy, který pak vyplatí nižší částku ve VE (hotovosti) vlastníku Mikra a rozdíl mu zůstane.
Skutečnost, že tato neoficiální dohoda je prospěšná pro všechny strany, odhaluje úděsnou neúčinnost současné fiskální politiky (konkrétně represivních daní z podnikání) a způsob, jakým ji kapitálová regulace ještě zvětšuje. Stát vybere další DPH od Mikra (při ztrátě firemních daní, jež Mikro beztak nedokáže zaplatit), Makro požívá přínosů zdánlivě vyššího obratu a majitel čerpací stanice sníží ztráty při převodech VE na BE. Negativem je, že ekonomická aktivita je nadsazená a především je ještě těžší uskutečnit reformu, jelikož podnikatelé si zvykají na nutnost hledat nové, kreativní způsoby jak ohýbat pravidla.
Regulace kapitálu byla loni v létě Řecku vnucena za jediným účelem: přimět vzpurnou vládu země ke kapitulaci a přijetí neúspěšných politik eurozóny. Nezamýšleným důsledkem ale bylo stvrzení dvou paralelních měn (denominovaných v euru). Ve spojení s represivním zdaněním, které je výsledkem odmítnutí Evropy uznat neudržitelnost řeckého veřejného dluhu, režim dvojí měny vytváří nevídané pobídky k neformálním transakcím v zemi, která zoufale potřebuje potřít neformální praktiky.
Realita dvou řeckých měn je zatím nejbarvitějším dokladem tříštění evropské měnové „unie“. Ve srovnání s tím Arizona nikdy nevypadala tak skvěle.
Z angličtiny přeložil David Daduč
www.project-syndicate.org/…/czech
Plakala, když ve volbách zvítězila politická strana Syriza, jejíž premiér sodomizoval pravoslavné Řecko 22.12.2015 návrhem a pak zlegalizováním registrovaného partnerství homosexuálů. Pirejský metropolita proti sodomské vládě Řecka i po legalizaci homopartnerství 22.12.2015 Řečtí poslanci na žádost Rothschildů zlegalizovali homosexuální registrované partnerství
Přesto se naplní proroctví sv. Paisije Athoského (zesnul r.1994), že zlo od politiků v Řecku se bude nafukovat jako balón, až náhle praskne a řecký pravoslavný národ bude od nich vysvobozen.
Dle sv. Paisije vysvobození nastane za 3. světové války, která se Řecku vyhne, ač zpočátku to bude vypadat, že právě Řecko smetou z povrchu zemského Turci. Rusko dle tohoto sv. proroka naopak smete Turky, že se už nikdy nevzpamatují jako národ.
Sv. mučedník athoský Kosma Etolijský předpověděl, že Evropa (lstivě) půjčí Řecku mnoho peněz a bude je chtít zpáky, ale zpátky je nedostane.
Snad i článek exministra financí, který byl v létě 2015 vykopnut ze strany Syriza mnohé napoví:
7.1.2016 Yanis Varoufakis: Dvě řecké měny.
ATÉNY – Představme si vkladatele v americkém státě Arizona, který si každý týden smí vybrat jen malou hotovostní částku a je omezen v tom, kolik peněz může odeslat na bankovní účet v Kalifornii. Kdyby byla taková kapitálová regulace někdy zavedena, znamenala by konec dolaru jako jednotné měny, protože taková omezení jsou s měnovou unií zcela neslučitelná.
Řecko je dnes (a Kypr už dříve) případovou studií toho, jak kapitálová regulace štěpí měnu a pokřivuje pobídky k podnikání. Jde o zcela přímočarý proces. Jakmile depozita v eurech uvíznou v národní bankovní soustavě, měna se v zásadě rozpadne vedví: bankovní eura (BE) a papírová či volná eura (VE). Znenadání se objeví neoficiální směnný kurz mezi těmito dvěma měnami.
Zamysleme se nad řeckým vkladatelem, který chce směnit velkou sumu BE na VE (třeba na úhradu léčebných výloh v zahraničí či k umoření firemního dluhu vůči neřeckému subjektu). Jestliže takoví deponenti naleznou držitele VE ochotné koupit jejich BE, vzniká podstatný směnný kurz mezi BE a VE, odvislý od velikosti transakce, relativní netrpělivosti držitele VE a očekávané doby trvání regulace kapitálu.
Dne 18. srpna 2015, několik týdnů poté, co byly řecké banky odpojeny od šťávy (což si vynutilo kapitálovou regulaci), Evropská centrální banka a její řecká pobočka, řecká centrální banka, režim dvojí měny vlastně formalizovaly. Vládní výnos vyhlásil: „Převod částečné i úplné předčasné splátky dluhu u úvěrové instituce se zakazuje, kromě splátek v hotovosti či úhradou ze zahraničí.“
Orgány eurozóny tak řeckým bankám umožnily upřít svým klientům právo splatit půjčky či hypotéky v BE, čímž faktický směnný kurz mezi BE a VE upevnily. A jelikož je nadále dovoleno platit daňové povinnosti v BE, zatímco VE jsou předepsána jako zvláštní, tvrdší měna, která jediná dokáže splácet dluh u komerčních bank, evropské orgány připustily, že euro je dnes v Řecku dvojí.
Reálné dopady režimu dvou měn na řeckou ekonomiku a společnost si lze poskládat jen ze zhoubné interakce mezi regulací kapitálu a „reformami“ (v zásadě zvýšení daní, osekání penzí a další kontrakční opatření), jež zemi vnutily orgány eurozóny. Vezměme si následující lákavý příklad.
Řecké společnosti spadají zhruba do dvou kategorií. V jedné kategorii je velký počet malých firem, které dusí požadavek berního úřadu, aby předem, bezodkladně a ve 100% výši zaplatily firemní daň na příští rok (na základě odhadu daňového orgánu). Druhou skupinu tvoří kotované společnosti, jimž v důsledku poklesu obratu hrozí propad hodnoty akcií, už dnes snížené, a zhoršení postavení před bankami, dodavateli a potenciálními zákazníky (ti všichni se zdráhají podepsat se zaostávající společností dlouhodobou smlouvu).
Koexistence těchto dvou typů podniků v téže deprimované ekonomice vytváří nečekané příležitosti pro stínové podnikání, bez něhož by bezpočet podniků musel natrvalo zavřít brány. Jeden široce rozšířený postup zahrnuje dvě takové firmy; říkejme jim Mikro (malá rodinná firma, která má zaplatit značnou zálohu na daň) a Makro (veřejně obchodovaná společnost s ručením omezeným, která potřebuje doložit vyšší obrat, než ve skutečnosti má).
Makro souhlasí, že vydá faktury za (neexistující) zboží či služby poskytnuté Mikru, až do výše třeba 20 000 eur. Mikro souhlasí, že zaplatí 24 600 eur na bankovní účet Makra (cena plus 23% daň z přidané hodnoty), za dohody, že Makro proplatí Mikru zpět 20 000 eur. Mikro si tak za 4600 eur sníží zdanitelný příjem o 24 600 eur, zatímco Makro si účetně posílí obrat o 20 000 eur.
Jenže ouha, vzhledem ke kapitálové regulaci Makro nemůže Mikru peníze vrátit ve VE a zároveň nemůže poslat Mikru 20 000 eur na účet (to by úřady odhalily). Se záměrem uzavřít dohodu se proto Mikro a Makro obrátí na prodejce, který oplývá hotovostí. Jedná se obvykle o majitele benzinové pumpy, který má každý večer mnoho hotovosti a z bezpečnostních důvodů a proto, aby zaplatil za dodávky paliv, musí peníze denně ukládat do banky, čímž hodnotné VE mění v méně hodnotné BE. Vzájemně výhodná dohoda se uzavře, když Makro ze svých BE odešle 20 000 eur majiteli benzinové pumpy, který pak vyplatí nižší částku ve VE (hotovosti) vlastníku Mikra a rozdíl mu zůstane.
Skutečnost, že tato neoficiální dohoda je prospěšná pro všechny strany, odhaluje úděsnou neúčinnost současné fiskální politiky (konkrétně represivních daní z podnikání) a způsob, jakým ji kapitálová regulace ještě zvětšuje. Stát vybere další DPH od Mikra (při ztrátě firemních daní, jež Mikro beztak nedokáže zaplatit), Makro požívá přínosů zdánlivě vyššího obratu a majitel čerpací stanice sníží ztráty při převodech VE na BE. Negativem je, že ekonomická aktivita je nadsazená a především je ještě těžší uskutečnit reformu, jelikož podnikatelé si zvykají na nutnost hledat nové, kreativní způsoby jak ohýbat pravidla.
Regulace kapitálu byla loni v létě Řecku vnucena za jediným účelem: přimět vzpurnou vládu země ke kapitulaci a přijetí neúspěšných politik eurozóny. Nezamýšleným důsledkem ale bylo stvrzení dvou paralelních měn (denominovaných v euru). Ve spojení s represivním zdaněním, které je výsledkem odmítnutí Evropy uznat neudržitelnost řeckého veřejného dluhu, režim dvojí měny vytváří nevídané pobídky k neformálním transakcím v zemi, která zoufale potřebuje potřít neformální praktiky.
Realita dvou řeckých měn je zatím nejbarvitějším dokladem tříštění evropské měnové „unie“. Ve srovnání s tím Arizona nikdy nevypadala tak skvěle.
Z angličtiny přeložil David Daduč
www.project-syndicate.org/…/czech
