Osirisovy/Baalovy koláče/chléb jsou symbolem znovuzrozeného pohanského boha Osirise.
Stoupenci Osirida jedí maso svého boha v podobě pšeničných koláčů a pijí jeho krev v podobě ječmene. Jiné jméno pro boha slunce Baala je Osiris.
Zní to jako eucharistie? ANO.
Definice transsubstanciace:
Transsubstanciace je v katolickém křesťanství proměna, při níž se podstata (i když ne vzhled) chleba a vína v eucharistii stává skutečnou přítomností Krista – tedy jeho tělem a krví.
Původ eucharistie a jejím spojení s bohyní Samarimus byla ženou Nimroda, tím se stala matkou boha slunce Baala. Barbara hovoří o tom, jak se katolická eucharistie vyvinula z rituálu transsubstanciace, který byl používán ve starověkém Egyptě k uctívání boha slunce. Uvádí také, že římští katolíci se modlí k Marii jako ke královně nebes, aniž by věděli, že se ve skutečnosti modlí k Samarimus, matce boha slunce. Barbara také popisuje několik jmen, která jsou spojena s uctíváním boha slunce, jako je Tammuz, Baal a Osiris. Celkově se jedná o diskusi o původu a podstatě náboženství spojeného s bohy slunce a transsubstanciací.
Eucharistie, která se odehrává během katolické mše svaté. Během této akce se chléb a víno proměňují v tělo a krev Ježíše Krista. Tento proces transsubstanciace je důležitou součástí katolického křesťanství a představuje skutečnou přítomnost Krista v eucharistických prvcích. Původ této praxe lze vysledovat až k starověkým egyptským rituálům, kde se vyráběly koláče symbolizující znovuzrozeného boha Osirise (viz. video níže). Tedy, změna látky chleba a vína při eucharistii je podobná přeměně Osirisových koláčů.
Počátky tradice požívání oplatky jako součásti eucharistie v katolické církvi nejsou spojeny s poslední večeří Ježíše, jak se často předpokládá. Tato praxe je vlastně starobylá a vychází z pohanských náboženství, jako je egyptské náboženství. V Egyptě kněží posvěcovali koláče, které se měly stát tělem boha Osirise již před tisíci lety. Podobná myšlenka transsubstanciace se objevila také v náboženství Mithry v době 300 př. n. l.
Ve skutečnosti je tedy konzumace oplatky při eucharistii symbolem toho, že věřící přijímá tělo Ježíše Krista, aniž by jim bylo řádně vysvětleno, že tato praxe má svůj původ v pohanských tradicích. Oplatky, které slouží jako symbolické tělo Osirise, byly pojídány během svátku a byly součástí rituálu, který měl zajistit nesmrtelnost, spojení s bohem a duchovní přijímání.
Ačkoli děti po celém světě dostávají oplatky při eucharistii, je jim často prezentováno, že jedí proměněné tělo Krista, aniž by věděly o jejich původu a symbolice.
Eucharistie je obřad, při kterém katolíci věří, že kněz má moc proměnit chléb a víno v tělo a krev Kristovu. Podle katolické nauky je podstata chleba a vína plně proměněna, i když stále vypadá a chutná jako chléb a víno. Uctívání oplatky, kterou katolíci považují za Ježíše, není podle nich modloslužba, protože v ní je plně obsažen Ježíš. Autorka textu navíc tvrdí, že transsubstanciaci využívají i Egypťané, když vkládají svého boha slunce do oplatky, kterou sní. Tvrdí také, že monstrance, která drží oplatku a má podobu slunečního paprsku, je důkazem, že katolická eucharistie je ve skutečnosti uctívání slunečního boha a ne Ježíše. Autorka se také odkazuje na Zjevení 17. kapitoly jako na souvislost mezi eucharistií a historií Babylónu.
ženu, která je oděna do purpuru a šarlatové barvy a má zlaté ozdoby. Drží v ruce zlatý pohár plný ohavností a nečistoty. Na jejím čele je napsáno jméno “masové tajemství babylonské veliké”. Text dále říká, že katolíci by se měli vyhnout této ženě a věřit v Ješuu, svého mesiáše, pro svou spásu. Jehovovo přikázání je, aby lidé vyšli z této ženy, aby se nepodíleli na jejích hříších. Text vyzývá lidi, aby se podělili o tuto informaci se svými přáteli, pokud budou mít znalost o eucharistii a uctívání boha slunce. Opusťte ženu, tu nevěstku, na čele označenou nápisem: “Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi” a následujte v Ješuu pro spásu svou, i těch, na kterých vám záleží!
